Nejdražší zelený čaj na světě

Čaj je po vodě nejrozšířenějším nápojem na světě. Nejvíce ho pijí obyvatelé Číny, pro které je zejména zelený čaj nedílnou součástí kultury i životního stylu. A v Číně se také pěstuje i vůbec nejdražší zelený čaj na světě. Jak se jmenuje a odkud pochází?

Než zemřete, musíte navštívitChang-čou, zní jedno z nejznámějších čínských rčení. O metropoliprovincie Če-ťiang, která leží u známého Západního jezera a začíná v ní i unikátní Velký kanál, se také mluví jako o "nebesích na Zemi". Chang-čou je ale po staletí proslulé i díky zelenému čaji.

"Právě odtud pochází ten nejkvalitnější. Vynikající chuť získává především díky místnímu počasí a zdejší kvalitní půdě, která mu dodává specifické, velmi silné aroma. A potvrdil to už před více než 350 lety císařČchien-lung. Jednoho dne sem přijel a poručil si čaj. Když ho ochutnal, byl překvapen, jak je dobrý, dokonce takový ještě nepil. I proto vesničanům přikázal, aby se do budoucna zaměřili jen na pěstování tohoto čaje," vypráví padesátiletý Jing Kuo-pching, jeden z pěstitelů čaje z obce Mej Ling, kde se dnes nachází celkem 320 hektarů zeleného zlata.

On sám obhospodařuje 18 hektarů. Jak ale dodává, tajemství kvality čaje nazývajícího se Lung Keng, tedy Dračí pramen, tkví ještě v něčem jiném. Podobně jako u nejlepšího piva nebo whisky je ve vodě. "Je jedno, čím keře zaléváte. Nejdůležitější je, jakou vodou zaléváte už samotné čajové lístky. Musí totiž pocházet z horského pramene Chu Pchao," vysvětluje.

Nakonec ale pan Jing přiznává, že zájem o čaj z okolí města Chang-čou i jeho proslulost zajistil až císař Čchien-lung. Ovšem jen díky buddhistickým mnichům. "Vládce z poslední čínské dynastie Čching se zastavil i v nedalekém klášteře Wu Kung. A čaj mu pochopitelně nabídli i tamní mniši. Císař byl chutí nápoje zcela očarován. Vyjadřoval se o něm jen v superlativech a ptal se, odkud čaj pochází. Když se dozvěděl, že z 18 keřů rostoucích v areálu kláštera, nařídil, aby napříště směřovala veškerá sklizeň jen na dvůr panovníka," dozvídám se.

Město Chang-čou se rázem stalo světovou metropolí zeleného čaje. Císař Čchien-lung i jeho následovníci o zeleném moku psali básně, na přelomu 19. a 20. století se začal objevovat i v reklamách na titulních stránkách časopisů. Namátkou lze jmenovat magazín Young Companion nebo Wen Chua. Číňané s ním jezdili na světové výstavy, hlavně do Filadelfie, ocenění získal i v Evropě, třeba v Belgii. Ještě po 2. světové válce, v roce 1947, ho v New Yorku hodnotili nejlepší světoví ochutnávači. To už ale v době, kdy v Pekingu nevládli císaři a od roku 1949 ho mohli ocenit jen komunističtí vůdci. Běžný smrtelník neměl šanci.

Přesto se čaj Lung Keng pocházející z 18 klášterních keřů výjimečně dostane i do prodeje, na aukci, ovšem nový majitel musí sáhnout hodně hluboko do kapsy. 500 gramů ho totiž přijde na tři čtvrtě miliónu jüanů, tedy 2,25 miliónu korun. Čínští vědci se proto snažili vyšlechtit co nejvěrnější kopie tohoto zeleného zázraku a nové keře kvůli přehlednosti začali označovat čísly.

"Keře v klášteře Wu Kung jsou nedotknutelné, experti ze zemědělského výzkumného ústavu proto v uplynulých letech vypěstovali čaj podobné kvality. A těm přiřkli konkrétní čísla. A tak se můžete setkat s čajem z keřů číslo 24, 43 nebo 101. Jejich cena je pochopitelně mnohem nižší, ale i tak nejsou nejlevnější," dodává pan Jing Kuo-pching.

A to mohu potvrdit, za jednu krabičku zeleného čaje třeba z keře číslo 24 dáte v přepočtu 30 tisíc korun. Dárkové balení po dvou kusech tak už má hodnotu malé motorky. Důležitá je ovšem i doba sklizně, která mimochodem právě probíhá. Zlomovým dnem je totiž 4. nebo 5. duben, na který připadá svátek zemřelých Čching-ming.

Lístky otrhané po tomto datu už mají nižší kvalitu a tím i hodnotu. Pan Jing Kuo-pching se snaží dodržovat i staletou tradici, kdy čaj chodí vážit dvakrát denně, v poledne a za soumraku. Přiznává ale, že k udržení svěžesti lístků mu v této moderní době pomáhá lednice. I tak se ale lístky čaje Lung Keng po zalití horkou vodou okamžitě rozvinou a vypadají, jakoby právě byly utrženy z keře. A ty nejlepší mají vždy tři lístky.

Zdroj:www.rozhlas.cz/